Téma ochrany pramenů považuji osobně za velmi důležité

Ekologie a krajinné plánování zlákalo Sinu Waidelich natolik, že se za studiem odstěhovala stovky kilometrů daleko od domova. Nyní na International Graduate School v Zittau dokončuje poslední semestr, a ačkoliv povinností se studiem má hodně, mladá vědkyně patří do týmu česko-německého týmu projektu Prameny spojují. Aktivně spolupracuje ve výzkumu pramenů a pramenných oblastí v česko-saském příhraničí.

Čemu se ve svém výzkumu věnuješ?

Zabývám se společně s kolegy výzkumem pramenů v regionu mezi Libercem a Žitavou. Vybrané prameny osobně navštěvujeme a odebíráme z nich různé vzorky, které analyzujeme v laboratoři. Zjišťujeme především chemicko-fyzikální charakteristiky (teplota, vodivost, pH, konduktivita) a chemické složení vody. Dále zjišťujeme biologický obsah vybraných pramenů a jejich okolí, geologické podloží pramenů a sociální a kulturní aspekty pramenů. Mou osobní specializací je ekologie a ochrana životního prostředí s přihlédnutím na zkoumané prameny.

Kolik členů má „německý tým“ a na čem společně pracujete?

Náš tým je čtyřčlenný. Heike Heidenreich a Gerlinde Liepelt jsou specialistky v oboru chemie, věnují se především chemické analýze vody z vybraných pramenů. Matthias Kändler je expertem v oboru hydrologie, meteorologie a půdy. Kromě své odborné práce má Matthias na starost řízení našeho projektu, plánování aktivit a spolupráce s kolegy z Liberce a Prahy. Všichni se věnujeme také práci v terénu. V pravidelných intervalech vyrážíme na „naše tour“ k pramenům. Na místě odebíráme vzorky vody a sedimentu, měříme chemicko-fyzikální charakteristiky a sbíráme další data.

Co Tebe osobně ve výzkumu nejvíce zajímá?

Osobně se snažím (kromě zmíněných činností) zaměřit na výzkum půdy a vegetace v blízkosti pramenů. Dalším důležitým bodem mé práce je mapování využití půdy v blízkosti pramenů. V neposlední řadě hodnotím, jak určité způsoby užívání půdy ovlivňují ekologickou kvalitu pramenných oblastí. Nejzajímavějším obdobím pro můj výzkum je samozřejmě jaro, ale mapujeme i v zimě.

Na jaké úrovni je ochrana pramenných zón u vás v Německu?

Navzdory své vysoké ekologické a sociální hodnotě jsou prameny a jejich funkce relativně špatně chápané. Podle německého spolkového zákona o ochraně přírody jsou pramenné oblasti chráněné, podle saského zákona jsou dokonce "přísně chráněné". Bohužel v praxi je úroveň znalostí o pramenech a jejich ochrana poměrně nízká a jejich jedinečnost v porovnání s jinými vodními zdroji není doceněná. Základem pro zachování a ochranu vodních zdrojů je komplexní mapování a posouzení vlivu člověka a jeho aktivit na prameny a jejich bezprostřední okolí. Analýzu můžeme provést pouze tehdy, když všechny relevantní aspekty a parametry pramenů a biotopu kolem nich měříme a zaznamenáváme. Provádíme pravidelné chemické rozbory vody, určujeme prameništní flóru a faunu, sledujeme geologické poměry okolí, geografickou polohu a umístění pramene. Dále se zaměřujeme na antropogenní vlivy, které vznikají při přímém využití pramenů a biotopů v jejich okolí v důsledku strukturálních změn (odčerpávání vody, výstavba infrastuktury, potrubí apod.) nebo využívání půdy v blízkosti pramenů v důsledku zemědělské nebo lesnické činnosti. Analyzujeme taky dopady a jejich interakci s biotopy a kvalitou vody.

Jak Tvá práce vypadá prakticky?

Velká část mé práce je soustředěna do laboratoře, kde analyzuji „nasbírané“ vzorky vody. Abychom měli co analyzovat, vyrážíme do terénu. Právě pravidelná obhlídka pramenů a měření na místě je nejdůležitější částí mé práce. Kromě odběru vzorků vody pozoruji změny pramenů během roku, jejich poškození či využívání.

Projekt „Prameny spojují“ má za sebou jeden rok. Můžeš už nyní prezentovat výsledky své práce?

Oblast, kterou v projektu zkoumáme, je specifická velkým počtem velmi odlišných pramenů. V našem výzkumu máme zastoupené všechny tři typy pramenů: limnokrény (studánky), reokrény (prameny přímo vyvěrající ze skály) i helokrény (prameny z mokřadů). Prameny nacházíme v lese, na loukách, ale i v městské rezidenční zástavbě. Některé z nich jsou ovlivněné člověkem přímo a silněji, jiné nepřímo. Výrazně se liší také výsledky chemických analýz odebrané vody, vydatnost pramenů a v mnoha případech pozorujeme také sezonní výkyvy.

Co je Tvým hlavním cílem v tomto projektu?

Šestý semestr studií je u nás v Německu „praktický“, trávíme ho obvykle na stáži. Proto jsem se ráda zapojila právě do výzkumného projektu „Prameny spojují“. Protože mě výzkum opravdu zaujal a téma považuji osobně za velmi důležité, pokračuji ve spolupráci dál, nad rámec své praxe. Mým cílem je využít shromážděná data pro svou vědeckou práci, získat praktické zkušenosti a zvýšit si své znalosti.

Objevila jsi při práci něco zajímavého nebo dokonce nečekaného?

Zajímavým osobním objevem pro mě byl Sirný pramen u Mařenic v Lužických horách. Kromě silného okrového zbarvení vody se v pramenných tůňkách vyskytují kolonie Bachových bakterií. Na pohled připomínají oranžový trávník. Kromě toho je pramen specifickým svým negativním redox potenciálem. Opravdu pěkné překvapení jsme zažili v Liberci u pramene Na Skřivanech. Vše nasvědčuje tomu, že tento pramen je "domovem" pro mloka skvrnitého, opravdu vzácného druhu obojživelníka.

Užší výběr tvoří 43 pramenů. Které prameny sis vybrala pro svůj výzkum?

Velmi zajímavé jsou pro mě prameny v blízkosti obcí Buchenberg a Myslivny a to proto, že obsahují široké spektrum mechů a travin. Dále mě zajímá pramenná oblast Bornwäldchen, která je druhově opravdu bohatá.

Máš nějaké oblíbené místo?

Kromě pramenů, které jsem už zmínila, jsem si díky výzkumu oblíbila vodopády: jeden v lokalitě u Hvozdu v Lužických horách, dále vodopád Jonsberg a krásný pramen je přímo v centru Liberce u Harcovské přehrady. Jsou to atraktivní místa, velmi krásná vizuálně a blízko k přírodě. Každý pramen je něčím zvláštní nebo zajímavý.

Děkuji za rozhovor.